Detailní popis produktu

Laktoferin je výjimečná bílkovina, kterou známe od prvních dnů života

Laktoferrin není moderní výmysl suplementace. Je to přirozená bioaktivní bílkovina, se kterou se lidský organismus setkává už prostřednictvím mateřského mléka, přičemž mimořádně vysoké koncentrace obsahuje právě první mléko – kolostrum. Právě proto se o laktoferin věda zajímá už desítky let. Stojí totiž na mimořádně zajímavém průsečíku výživy, hospodaření se železem, mikrobiálního prostředí a imunitní odpovědi. Kolostrum je přirozeně komplexní směs obsahující mnoho různých bílkovin a biologicky aktivních látek. My jsme se rozhodli jít ještě cílenější cestou a zaměřili jsme se přímo na jednu z jeho nejzajímavějších složek – laktoferin v 95% koncentraci.

Kolik kolostra byste potřebovali pro 190 mg čistého laktoferrinu?

Tady začíná být rozdíl mezi kolostrem a koncentrovaným laktoferinem opravdu názorný. Obsah laktoferrinu v bovinním kolostru není konstantní a výrazně se mění například podle doby odběru po porodu. V odborné literatuře se proto setkáváme s poměrně širokým rozmezím. Pokud pro názornost použijeme publikované hodnoty přibližně 0,34–1,96 g laktoferinu na litr bovinního kolostra, potom by pro získání 200 mg laktoferinu bylo potřeba přibližně 0,10 až 0,59 litru, tedy zhruba 300 až 590 ml kolostra.

Právě tento rozdíl dobře vysvětluje filozofii našeho produktu. Kolostrum nabízí celý komplex přirozených látek, zatímco Laktoferin 95 % jde přímo po jedné konkrétní bioaktivní bílkovině a nabízí ji ve vysoké, přesně definované koncentraci. Nejde tedy o to, že by kolostrum bylo méně hodnotné. Jde o úplně jinou úroveň cílenosti.

Proč se v názvu laktoferinu skrývá železo?

Samotný název lactoferrin spojuje mléko a železo a není to náhoda. Laktoferin patří do rodiny transferinů a jeho molekula má dvě vazebná místa, z nichž každé dokáže navázat jeden iont trojmocného železa Fe³⁺. Jedna molekula laktoferrinu tedy může navázat až dva ionty železa.

Laktoferin, železo a bakterie: chytrý princip přirozené obrany

A právě tady začíná jeden z nejzajímavějších mechanismů laktoferrinu. Železo totiž nepotřebuje pouze naše tělo  pro svůj růst, množení a metabolismus ho potřebuje také mnoho druhů bakterií. Dostupnost železa tak může být jedním z faktorů, který rozhoduje o tom, jak příznivé podmínky mají některé mikroorganismy pro svůj růst. Organismus proto během infekce s železem zachází velmi strategicky. Snaží se omezovat množství železa, které je pro mikroorganismy volně dostupné, a „ukrývá“ jej pomocí vlastních vazebných proteinů. Tento přirozený obranný mechanismus je ve vědě označován jako nutriční imunita.

A právě laktoferin je jedním z proteinů, které se tohoto procesu účastní. Jeho molekula dokáže s velmi vysokou afinitou navázat ionty železa Fe³⁺ a tím snížit množství železa dostupného v okolním prostředí. U bakterií, které jsou na získávání železa závislé, tak může vzniknout prostředí méně vhodné pro jejich růst a množení. To je důležité i pro pochopení rozdílu mezi laktoferinem a klasickou suplementací železem. Laktoferin není jednoduše další zdroj železa. Je to především protein, který se podílí na jeho vazbě, transportu a regulaci jeho dostupnosti.

Právě propojení železa, mikrobiálního prostředí a přirozených obranných mechanismů organismu je jedním z důvodů, proč je laktoferrin tak intenzivně studovanou bioaktivní bílkovinou.

Vezme tedy laktoferin železo i nám?

Právě tady je důležité pochopit jeden rozdíl. Navázat železo neznamená připravit o něj organismus. Laktoferin není „houba“, která by železo z těla vysála a odnesla pryč. Je součástí mnohem sofistikovanějšího systému, kterým organismus železo váže, přenáší a reguluje jeho dostupnost. Lidské tělo si totiž železo velmi pečlivě hlídá. Většina železa se za normálních okolností vůbec nepohybuje volně, ale je navázána například v hemoglobinu, ferritinu, transferinu a dalších strukturách. Laktoferin je dalším z proteinů schopných železo pevně vázat.

A právě v tom spočívá jeho zajímavost: nejde o to vzít železo člověku, ale regulovat, kde a v jaké podobě je dostupné. Během infekce je omezení volně dostupného železa dokonce jedním z přirozených obranných mechanismů organismu, protože řada mikroorganismů ho potřebuje pro svůj růst. Laktoferin proto není klasický „blokátor železa“. Naopak se intenzivně zkoumá jeho role v homeostáze železa tedy schopnosti organismu udržovat jeho správnou rovnováhu, transport a využití.

Jednoduše řečeno: železo nezmizí. Mění se způsob, jakým je v organismu vázáno a komu je dostupné. Právě tato schopnost pracovat s dostupností železa je jedním z důvodů, proč je laktoferin tak unikátní součástí přirozených obranných mechanismů člověka.

Laktoferin a mikrobiom - záleží na tom, komu vytvoříme dobré podmínky

Na laktoferrinu je zajímavé, že jeho vztah k bakteriím není jen o jejich potlačování. Může ovlivňovat samotné prostředí, ve kterém jednotlivé mikroorganismy ve střevě žijí, rostou a vzájemně si konkurují. A právě prostředí je pro zdravou rovnováhu mikrobiomu zásadní. Představte si střevo jako velmi živý ekosystém. Vedle sebe zde žijí stovky druhů mikroorganismů a každý z nich potřebuje trochu jiné podmínky a živiny. Jednou z důležitých „surovin“ je železo. Řada potenciálně problematických bakterií ho potřebuje pro svůj růst a množení a velmi aktivně se ho snaží ze svého okolí získávat.

A právě tady může vstupovat do hry laktoferin. Dokáže železo velmi pevně navázat, a tím snížit jeho volnou dostupnost v okolním prostředí. Některým bakteriím závislým na železe tak může zkomplikovat podmínky pro jejich růst. Současně je laktoferrin zkoumán pro svůj vztah k bakteriím, které běžně považujeme za důležitou součást vyváženého střevního mikrobiomu, například Bifidobacterium a Lactobacillus. Některé experimentální studie popisují bifidogenní účinky laktoferinu a jeho peptidů, tedy prostředí spojené s růstem některých bifidobakterií.

Zjednodušeně řečeno, laktoferin nemusíme vnímat jako látku, která má ze střeva „odstranit bakterie“. Mnohem zajímavější je jeho potenciál ovlivňovat podmínky střevního ekosystému a tím přispívat k rovnováze mezi jednotlivými mikroorganismy. Jeho působení navíc nekončí samotnou molekulou laktoferrinu. Při jejím enzymatickém štěpení mohou vznikat menší bioaktivní peptidy, mezi nejznámější patří lactoferricin. Ten je intenzivně studován pro schopnost interagovat s membránami některých mikroorganismů a představuje další část komplexního biologického příběhu laktoferinu.

Laktoferin tak propojuje dvě důležité strategie: práci s dostupností železa a přímé interakce s mikrobiálním prostředím. Právě proto je jeho vztah ke střevnímu mikrobiomu tak zajímavým předmětem současného výzkumu.

Laktoferin a imunita – nejde jen o její „posílení“

U imunity je laktoferin ještě zajímavější. Imunitní systém totiž nepotřebujeme bezhlavě stimulovat. Potřebujeme, aby dokázal správně rozpoznat situaci, přiměřeně reagovat a následně svou reakci zase regulovat. Proto se v odborné literatuře v souvislosti s laktoferrinem používá pojem imunomodulace.

Laktoferrin je přirozeně propojen především s vrozenou imunitou. Velmi zajímavý vztah má například k neutrofilům, tedy jednomu z nejpočetnějších typů bílých krvinek a důležité součásti první obranné linie organismu. Neutrofily totiž laktoferrin samy obsahují ve svých sekundárních granulích a při jejich aktivaci jej mohou uvolňovat do okolního prostředí. To krásně ukazuje, že laktoferin není pro lidský obranný systém cizí látkou organismus jej sám využívá jako součást svých přirozených mechanismů.

Jeho vztah k imunitě ale neutrofily nekončí. Výzkum se zabývá také interakcemi laktoferrinu s monocyty a makrofágy, které pomáhají rozpoznávat a odstraňovat nežádoucí částice a zároveň komunikují s dalšími částmi imunitního systému. Laktoferin je studován také ve vztahu k dendritickým buňkám, které pomáhají propojit vrozenou a adaptivní imunitní odpověď. 

Pozornost vědců směřuje rovněž k NK buňkám neboli Natural Killer cells, které patří mezi důležité buňky vrozené imunity. U adaptivní imunity se výzkum zabývá vztahem laktoferrinu k T-lymfocytům a B-lymfocytům, tedy buňkám zodpovědným za cílenější imunitní reakce a tvorbu protilátkové odpovědi.

Proto bychom laktoferrin nepopsali pouze jako látku „na imunitu“. Jeho příběh je mnohem komplexnější. Věda jej zkoumá jako molekulu schopnou komunikovat s různými částmi vrozeného i adaptivního imunitního systému a ovlivňovat jejich odpověď.

Proč jsme zvolili enterosolventní kapsli?

U laktoferrinu pro nás nebylo důležité jen kolik ho do kapsle dáme, ale také kam ho chceme doručit. Laktoferin je totiž bílkovina, a pokud se běžná kapsle otevře už v žaludku, její obsah se okamžitě dostává do velmi kyselého prostředí a do kontaktu s trávicími enzymy, jako je pepsin, jejichž přirozeným úkolem je bílkoviny štěpit. Proto jsme zvolili enterosolventní kapsli, která je navržena tak, aby lépe odolávala kyselému prostředí žaludku a uvolnila svůj obsah až dále v trávicím traktu, kde je pH vyšší.

Pro laktoferin je to obzvlášť zajímavé právě proto, že chceme co nejvíce respektovat charakter této bioaktivní bílkoviny a její cestu trávicím traktem. Místo okamžitého uvolnění v žaludku volíme cílenější způsob podání. Enterosolventní kapsle navíc odděluje obsah kapsle od nejagresivnější fáze žaludečního trávení. Smyslem enterosolventního provedení je především posunout místo uvolnění a omezit bezprostřední kontakt celé dávky s kyselým žaludečním prostředím a pepsinem.Je to detail, který zákazník na první pohled nevidí, ale pro nás je důležitý.

Protože nestačí vybrat kvalitní účinnou látku. Záleží také na tom, v jaké formě ji tělu předáváme.

Složení:

Laktoferin 95 % (z kravského mléka), plnidlo: rýžová mouka, enterosolventní veganská kapsle (HPMC – hydroxypropylmethylcelulóza).

Obsah účinné látky v 1 kapsli: 

Laktoferrin 95 % – 200 mg

Doporučené dávkování

1 kapsle denně.