Golf působí na první pohled jako elegantní, plynulý sport bez extrémní fyzické zátěže. Opakované rotace, vysoké nároky na stabilitu a explozivní přenos síly dělají ze švihu jeden z nejvíce zatěžujících pohybů pro spodní část zad. A jakmile se v této oblasti objeví problém, tak se bohužel už nejedná pouze o golfové omezení, ale rizikový faktor pohybového aparátu, který může hráče provázet i mimo hřiště.

Nejde přitom jen o rekreační hráče. Bolesti zad dlouhodobě provázejí i absolutní špičku světového golfu. Tiger Woods si během kariéry prošel opakovanými operacemi páteře, které výrazně ovlivnily jeho herní i osobní život. Rory McIlroy otevřeně mluvil o problémus bederní páteří způsobeným přetížením a nedostatečnou regenerací. Jason Day byl dokonce nucen odstupovat z turnajů kvůli akutním bolestem zad přímo během hry. A legendární Fred Couples je dodnes symbolem hráče, jehož talent šel ruku v ruce s chronickými potížemi se zády.

Pojďme tedy rozebrat celou problematiku od příčiny, přes prevenci až jak postupovat při prvních náznacích drobných obtíží.

Příčina přetížení zad:

Základ švihu tvoří rotace, která by ideálně měla probíhat především v kyčlích a hrudní páteři. Bederní páteř, tedy spodní záda, je však primárně určena spíše ke stabilizaci než k rozsáhlé rotaci. V momentě, kdy hráč nemá dostatečnou mobilitu v kyčlích nebo hrudní páteři, tělo si začne pohyb „kompenzovat“ právě v bedrech. Výsledkem je nadměrná rotace v oblasti, která na ni není stavěná, a postupné přetěžování struktur, které se dříve či později projeví bolestí.

Největší zatížení přitom nevzniká v samotném nápřahu, ale ve fázi downswingu. Dochází zde k velmi rychlé změně směru pohybu a k přenosu síly od země přes dolní končetiny, trup až do paží a hole. V této chvíli působí na bederní páteř výrazné kompresní i střižné síly. Pokud není střed těla dostatečně stabilní, nedokáže tyto síly efektivně rozložit, a právě spodní záda pak přebírají nepřiměřenou část zátěže.

Dalším rizikovým momentem je samotný follow-through, kdy se rotace často kombinuje se záklonem. Tato kombinace představuje pro bederní páteř biomechanicky náročnou pozici, navíc obvykle asymetrickou – například u praváků bývá více zatěžována levá strana beder. Právě proto mnoho golfistů popisuje bolest lokalizovanou jen na jedné straně.

Klíčovým faktorem je také opakování. Golf není jednorázový pohyb, ale série desítek až stovek švihů při tréninku i hře. Dochází tak ke kumulaci mikrotraumat, která bez dostatečné regenerace postupně vedou k přetížení. I profesionálové jako Jason Day se kvůli těmto problémům opakovaně potýkali s bolestmi zad přímo během turnajů. S regenerací Vám vhodně pomůže i špičkový hořčík, který snižuje svalové napětí a podporuje regeneraci svalů i nervového systému.

Popis obrázku: V správném golfovém švihu se rovnoměrně podílí kyčle, hrudní oblast i ruce. Pokud například kyčle z důvodu nízké mobility nepřevezmou svůj díl práce, tak jej přeberou bedra.

Vhodná prevence:

Dobrá zpráva je, že většině problémů se spodními zády lze u golfistů poměrně efektivně předcházet. Klíčem je systematická práce s mobilitou, stabilitou a zatížením. Jinými slovy: připravit tělo na to, co po něm při švihu chceme.

Základem je dostatečná mobilita v kyčlích a hrudní páteři. Pokud tyto segmenty nefungují, bedra budou vždy přebírat pohyb, který jim nepřísluší. Pravidelná mobilizační cvičení – například rotace hrudní páteře nebo práce s kyčelními rotacemi a flexory – by měla být součástí běžného režimu, ideálně i mimo samotnou hru. Nejde o jednorázový strečink, ale o dlouhodobé zlepšování rozsahu pohybu.

Stejně důležitá je stabilita, respektive funkční „core“. Střed těla zajišťuje přenos síly mezi dolní a horní částí těla a zároveň chrání páteř před nadměrným zatížením. V praxi to znamená zařadit cvičení zaměřená na anti-rotaci a kontrolu pohybu – například dead bug, bird dog, plank nebo Pallof press. Klíčová je kvalita provedení, ne délka nebo počet opakování.

Velmi podceňovaným prvkem je rozehřátí před hrou. Přijít na hřiště a jít rovnou na první odpal znamená vystavit nepřipravenou páteř explozivnímu pohybu. Přitom stačí 5 až 10 minut: aktivovat střed těla, rozhýbat kyčle, provést několik kontrolovaných rotací a postupně navýšit intenzitu švihu. Tělo tak dostane jasný signál, co se bude dít.

Neméně důležitá je technika. I drobné chyby ve švihu mohou výrazně zvýšit zatížení beder. Pravidelná kontrola techniky – ideálně s trenérem nebo alespoň pomocí videa – pomáhá odhalit zlozvyky, které by jinak vedly k přetížení. Typicky jde o nadměrný záklon, špatnou sekvenci pohybu nebo snahu generovat sílu „za každou cenu“.

Do prevence patří i práce s objemem. Driving, opakované tréninky nebo častá hra bez dostatečné regenerace vedou ke kumulaci zátěže. Tělo potřebuje čas na adaptaci – a pokud ho nedostane, začne reagovat bolestí. Základní kompenzační cvičení, lehké protažení po hře nebo občasná fyzioterapie mohou výrazně snížit riziko problémů.

A nakonec faktor, který často rozhoduje nejvíc: životní styl mimo hřiště. Dlouhé hodiny sezení, ztuhlé kyčle a oslabené hýždě jsou přesným opakem toho, co golf vyžaduje. Pravidelný pohyb, silový trénink dvakrát až třikrát týdně a snaha přerušovat sedavý režim mají na zdraví zad zásadní vliv. Kvalitní Kolagenový suplement pak podpoří struktury, které může golfová hra přetěžovat, což jsou vazy, šlachy a struktur kolem páteře.

Prevence tedy není o jedné konkrétní věci, ale o celkovém přístupu. Pokud tělo funguje jako celek – má dostatečný rozsah, stabilitu a zvládá zatížení – spodní záda přestanou být slabým článkem a stanou se tím, čím mají být: pevnou oporou pro kvalitní a konzistentní švih.

Popis obrázku: Příklad funkčního rozehřátí před hrou.

První obtíže:

Problémy se spodními zády u golfistů málokdy přijdou ze dne na den. Ve většině případů se plíživě rozvíjejí – nejdřív jako drobný diskomfort, který jde „rozehrát“, později jako bolest, která už ovlivňuje výkon. Právě v této rané fázi má smysl zpozornět, protože zásah je nejjednodušší a nejefektivnější.

Typickým prvním signálem bývá pocit ztuhlosti v bedrech, zejména na začátku hry nebo po delším sezení. Hráč má pocit, že se „nemůže protočit“ do nápřahu tak, jak je zvyklý, a potřebuje několik jamek nebo desítek míčků na drivingu, aby se dostal do komfortu. Tento stav často vede k tomu, že se tělo snaží pohyb kompenzovat jinde – a tím problém dál prohlubuje.

Dalším častým příznakem je jednostranné nepohodlí, typicky na straně odpovídající follow-through (například levá strana u praváků). Nejde ještě o ostrou bolest, spíše o tah, tlak nebo „divný pocit“, který se objevuje při konkrétních fázích švihu. Právě tato asymetrie je důležitý varovný signál – ukazuje na nerovnoměrné zatížení.

Poměrně typické je také to, že se diskomfort objevuje až po hře, nikoliv během ní. Golfista odehraje kolo relativně bez problémů, ale večer nebo druhý den ráno cítí ztuhlost či bolest při běžných pohybech – například při předklonu, vstávání z postele nebo vystupování z auta. To často svádí k podcenění situace, protože „během hry to bylo v pohodě“. Často se pak jedná o zánětlivou reakci, kterou lze rychle zmírnit organickou sírou.

Další fáze už přináší jasnější signály: bolest při konkrétním pohybu, omezení rozsahu rotace nebo pocit, že hráč nemůže jít do švihu naplno. Někdy se přidává i reflexní stažení svalů v oblasti beder, které má chránit přetíženou strukturu, ale zároveň dál omezuje pohyb.

Důležité je pochopit, že tyto příznaky nejsou náhodné ani „normální součást golfu“. Jsou to konkrétní informace o tom, že tělo nezvládá aktuální zátěž – a pokud se ignorují, velmi často vedou k výraznějším problémům, které už znamenají omezení hry nebo i pauzu. Právě v této fázi má smysl zpomalit, upravit zatížení a začít řešit příčinu. Čím dříve se do toho zasáhne, tím menší zásah je potřeba.

Článek pro Vás sestavil tým Anjolie, hrdý partner Týčkou tour, a specialisté na zdraví s více než 14 let dlouhou praxí.

Na novou sezónu se připravte s exkluzivním slevovým kódem STYCKEM20 na eshopu s přírodními doplňky stravy anjolie.cz

Zmíněné produkty: