Šuplík plný vitaminů není plán

Co o imunitě naučila Jolanu Otáhalovou léta práce s klienty.

Většina z nás má doma místo, kde se během let nahromadily doplňky stravy. Vitamin C koupený pro jistotu, déčko podle rady kamarádky, zinek z akce a multivitamin, který jsme přestali brát v polovině balení. Kdybyste je teď všechny vysypali na stůl, dokázali byste říct, proč tam který je?

Na tu otázku neexistuje špatná odpověď. Vyplatí se ji ale položit. Při slovech „posílit imunitu“ si mnozí z nás vybaví nákupní košík. Imunitní systém se přitom rozhoduje hlavně jinde: u talíře, v posteli, při pohybu a v tom, jak zvládáme dny, které nás vyčerpávají.

Lidé se začali ptát

Jolana Otáhalová pracuje s klienty ANJOLIE přes čtrnáct let. Za tu dobu se jí potvrdila jednoduchá věc: dva lidé se stejnou únavou nebo se stejně častými rýmami mohou potřebovat úplně jinou péči.

U zdravého člověka podle ní platí známé základy, tedy kvalitní strava, pohyb a psychická pohoda. V praxi ale stále znovu vidí stejný reflex. Přijde sezona nachlazení a lidé automaticky sáhnou po vitaminu C, D3, zinku nebo multivitaminu. Nepřemýšlejí přitom, co už dostávají z jídla, v jaké dávce a jestli to jejich tělo vůbec potřebuje. K bezmyšlenkovitému užívání multivitaminů je Jolana skeptická. Chápe ale, odkud se bere. Hodně lidí jednoduše nemá čas věnovat se jídelníčku, a tableta vypadá jako rychlé řešení.

Zároveň ji těší, že se něco mění. Klienti se čím dál častěji ptají, co přesně v přípravku je, v jaké formě a v jakém množství. Reklamní slib jim přestává stačit.

Jedna klientka přišla do ANJOLIE právě proto, že nechtěla polykat obecně doporučované vitaminy naslepo. Chtěla se zorientovat ve vlastním těle, ve svém životním období a v zátěži, kterou nesla. Nejvíc ji překvapilo samotné pozorování kapky krve a rozhovor, který se kolem něj rozvinul. Odnesla si z něj tohle:

„Z konzultace jsem si odnesla pocit, že je třeba o sebe pečovat, že nás pilulky nespasí a že všechno souvisí se vším.“

Dnes při výběru doplňků sleduje složení, čistotu, množství účinných látek, dávkování i formu. Z nakupování se stalo rozhodování.

Všechno souvisí se vším. Co k tomu říká věda?

Ke klientům, se kterými Jolana pracuje, patří i lidé s dlouhodobými obtížemi po prodělaných nemocech. Někdo se ani po letech nevrátil do kondice po mononukleóze, jiný se potýká s opakovaným oparem, další popisuje potíže spojované s long covidem. Diagnóza a léčba patří lékaři. Jolanu na těchto příbězích zajímá něco jiného: jak spolu souvisí výživa, metabolismus, mikrobiom a celková kondice.

Jeden její postřeh stojí za pozornost. Lidé podle ní někdy své obtíže automaticky připíšou psychice, tedy stresu, únavě nebo „hlavě“. Psychika přitom nefunguje odděleně od těla a souvislost vede oběma směry. Výzkum to dnes popisuje docela přesně.

Spánek: experiment s kapkami v nose

Tým kolem Arica Prathera a Sheldona Cohena měřil 164 zdravým dospělým týden spánek pomocí náramkových senzorů. Potom jim do nosu nakapal virus běžného nachlazení a několik dní je sledoval v izolaci. Kdo spal méně než šest hodin denně, onemocněl přibližně čtyřikrát pravděpodobněji než ten, kdo spal přes sedm hodin. Věk, stres ani kouření na tom nic nezměnily (Prather et al., Sleep, 2015).

Na studii je cenné, že nestojí na dotazníku, v němž si lidé vybavují, jak spali. Spánek byl změřený a kontakt s virem skutečný.

Stres: když tělo přestane poslouchat vlastní brzdu

Stejná výzkumná skupina ukázala už v roce 1991 na zhruba čtyřech stech dobrovolnících, že čím vyšší psychickou zátěž lidé nesli, tím častěji po kontaktu s respiračními viry onemocněli (Cohen et al., NEJM, 1991). O dvacet let později popsala pravděpodobný mechanismus. Při dlouhodobém stresu buňky imunitního systému hůř reagují na kortizol, hormon, který mimo jiné tlumí zánět. Tělo pak hůř brzdí vlastní zánětlivou odpověď (Cohen et al., PNAS, 2012).

Platí to i obráceně, a tady se věda potkává s Jolaninou zkušeností. Zánětlivé signály z těla působí na mozek. Proto se při nemoci cítíme unavení, bez chuti a uzavření do sebe (Dantzer et al., Nature Reviews Neuroscience, 2008). Únava, kterou člověk připisuje „jen hlavě“, tak může mít velmi tělesný původ.

Mikrobiom: kysané zelí versus vláknina

Na Stanfordově univerzitě rozdělili 36 zdravých dospělých do dvou skupin. Jedna skupina deset týdnů jedla hodně fermentovaných potravin, například jogurt, kefír, kimči nebo kysanou zeleninu. Druhá skupina výrazně navýšila vlákninu. Ve fermentované skupině vzrostla rozmanitost střevních bakterií a v krvi klesla hladina devatenácti zánětlivých bílkovin. Ve skupině s vlákninou se rozmanitost za tak krátkou dobu nezvýšila a lidé reagovali velmi rozdílně (Wastyk et al., Cell, 2021).

Studie byla malá a nedá se z ní udělat recept pro každého. Dobře ale ukazuje, o čem je tento článek: stejná změna jídelníčku se u různých lidí projevila různě.

Pohyb: méně dní s rýmou

Ve studii s více než tisícovkou dospělých měli ti, kdo se aerobně hýbali alespoň pět dní v týdnu, během sledovaných dvanácti týdnů zhruba o 43 % méně dní s infekcí horních cest dýchacích než lidé převážně sedaví (Nieman et al., British Journal of Sports Medicine, 2011). Jolana k pravidelnému pohybu doporučuje i přiměřené otužování nebo saunu. Důraz je na slově přiměřené: tělu má jít o trénink, ne o další stres.

Česnek: chemie, která začíná nožem

Allicin patří k přípravkům, ke kterým má Jolana opravdu osobní vztah. Při nachlazení po něm sahá mezi prvními. Zajímá ji také proto, že tak obyčejná potravina, jako je česnek, skrývá překvapivě jemnou chemii.

Allicin, tedy látka, kvůli které česnek voní a štípe, v neporušeném stroužku vůbec není. Vzniká až ve chvíli, kdy česnek rozdrtíte nebo nakrájíte. Teprve tehdy se potká látka alliin s enzymem alliinázou, které byly do té doby v buňkách oddělené. Allicin je navíc nestálý a teplo enzym rychle ničí (Borlinghaus et al., Molecules, 2014). Česnek hozený rovnou na rozpálenou pánev je tak chemicky něco jiného než česnek rozdrcený a nechaný deset minut odpočinout.

V laboratoři allicin působí proti řadě bakterií, kvasinek i virů. To je ale laboratoř, ne lidské tělo. Klinických studií je méně a jsou skromnější. V jedné z nich, která trvala dvanáct týdnů a zahrnovala 146 dobrovolníků, prodělali lidé užívající česnekový doplněk s allicinem méně nachlazení než skupina s placebem (Josling, Advances in Therapy, 2001). Přehled Cochrane ale upozorňuje, že jedna studie na pevný závěr nestačí (Lissiman et al., Cochrane, 2014). Česnek tedy není lék na nachlazení. Je to zajímavá potravina s dlouhou tradicí, kterou má smysl brát vážně a zároveň nepřeceňovat.

Prakticky z toho plyne rozdíl mezi stroužkem v kuchyni a standardizovaným extraktem. U jídla nevíte, kolik alliinu česnek obsahoval a kolik allicinu po úpravě zbylo. U extraktu by vám to výrobce měl umět říct. Allicin 24 % Extrakt od ANJOLIE je koncentrovaný česnekový extrakt v kapslích. 

Dobré vědět: Česnek ve vyšších dávkách může mírně snižovat krevní tlak a ovlivňovat srážlivost krve. Pokud užíváte léky na ředění krve nebo na tlak, nebo vás čeká operace, poraďte se před užíváním koncentrovaného extraktu s lékařem. A pokud vám lékař při infekci předepíše antibiotika, česnek je nenahrazuje.

Ústřice: zinek, který si tělo neumí uložit

Zinek je dobrým příkladem toho, proč nestačí vědět, že je něco „na imunitu“. Imunitní buňky ho potřebují k dělení i ke správné komunikaci a už mírný nedostatek může jejich práci zhoršit (Wessels, Maywald, Rink, Nutrients, 2017). Tělo si ho přitom neumí dlouhodobě ukládat do zásoby, takže ho potřebuje průběžně.

Platí to ale i obráceně. Evropský úřad pro bezpečnost potravin stanovil horní bezpečný denní příjem zinku pro dospělé na 25 mg. Dlouhodobý nadbytek zinku může omezit vstřebávání mědi. Tady se vracíme k šuplíku: zinek bývá v multivitaminu, v přípravku „na imunitu“ i v doplňku na vlasy a nehty. Tři lahvičky, jedna látka a nikdo to nesečetl.

Ústřice patří k potravinám s nejvyšším přirozeným obsahem zinku.Zinek přispívá k normální funkci imunitního systému. Magaki je japonské označení ústřice velké (Crassostrea gigas) a koncentrovaný extrakt najdete v doplňku stravy RAW Magaki Ústřice od ANJOLIE.

Na původu záleží. Jolanin osobní pohled:

Jolanu zajímá nejen to, co doplněk obsahuje, ale také odkud látka pochází a v jaké je formě. Osobně dává přednost například vitaminu D3 z lišejníku nebo vitaminu C z přírodních zdrojů. V praxi ráda pracuje také s laktoferinem, bílkovinou přirozeně obsaženou v mléce, která na sebe váže železo.

Jde o její osobní přístup vycházející z praxe, ne o tvrzení, že syntetické vitaminy nefungují. Řada z nich funguje spolehlivě. Podstatné je, že si otázku původu a formy vůbec klade. Přesně to se snaží naučit i své klienty.

Pět minut se šuplíkem: praktický návod

Než si koupíte další balení, zkuste tohle:

• Vysypte všechno na stůl. Ke každému přípravku si řekněte, proč ho máte. Kde odpověď zní „někdo říkal“, je to první kandidát na zamyšlení.
• Sečtěte stejné látky. Hlavně zinek, vitamin D, vitamin A a železo. Ty se v přípravcích často opakují a u nich má smysl hlídat celkové množství.
• Čtěte zadní stranu, ne přední. Kolik účinné látky obsahuje jedna dávka? V jaké formě? Odkud pochází?
• Podívejte se na talíř. Jíte fermentované potraviny? Luštěniny, ořechy, ryby a zeleninu? Doplněk má doplňovat, ne nahrazovat.
• Spočítejte spánek. Pokud dlouhodobě spíte méně než šest hodin, je to pravděpodobně nejlevnější a nejsilnější změna, kterou můžete udělat.
• Nevíte si rady? Zeptejte se. Někoho, kdo se bude ptát na vás, ne jen na to, co chcete koupit. 

Česnek a ústřice v jedné nabídce

Allicin a ústřice zinku spojuje jedna myšlenka: oba vycházejí z potravin, které lidé znají staletí. ANJOLIE je proto teď nabízí společně.

Nejde o to mít ve skříňce o dvě lahvičky víc. Jde o to vědět, proč tam jsou.

Pokud si nejste jistí, co z toho dává smysl právě vám, můžete si domluvit konzultaci v ANJOLIE. Začíná rozhovorem, ne nákupem. 

Doplňky stravy nejsou určeny k náhradě pestré stravy a nejsou léčivy. Konzultace ANJOLIE ani pozorování kapky krve metodou Darkfield nejsou lékařskou diagnostikou a nenahrazují vyšetření lékařem. Při zdravotních obtížích, v těhotenství, při kojení nebo při užívání léků se před užíváním doplňků poraďte s lékařem.

Kristýna Janošík tým ANJOLIE | S odbornými postřehy Jolany Otáhalové, spoluzakladatelky ANJOLIE

Zdroje:

• Prather A. A. et al. (2015). Behaviorally Assessed Sleep and Susceptibility to the Common Cold. Sleep, 38(9).
• Cohen S. et al. (1991). Psychological Stress and Susceptibility to the Common Cold. NEJM, 325(9).
• Cohen S. et al. (2012). Chronic stress, glucocorticoid receptor resistance, inflammation, and disease risk. PNAS, 109(16).
• Dantzer R. et al. (2008). From inflammation to sickness and depression. Nature Reviews Neuroscience, 9(1).
• Wastyk H. C. et al. (2021). Gut-microbiota-targeted diets modulate human immune status. Cell, 184(16).
• Nieman D. C. et al. (2011). Upper respiratory tract infection is reduced in physically fit and active adults. BJSM, 45(12).
• Borlinghaus J. et al. (2014). Allicin: Chemistry and Biological Properties. Molecules, 19(8).
• Josling P. (2001). Preventing the common cold with a garlic supplement. Advances in Therapy, 18(4).
• Lissiman E. et al. (2014). Garlic for the common cold. Cochrane Database of Systematic Reviews.
• Wessels I., Maywald M., Rink L. (2017). Zinc as a Gatekeeper ofImmune Function. Nutrients, 9(12).