Jak podpořit imunitu na podzim a v zimě? Co skutečně pomáhá našemu tělu?

S příchodem podzimu se mění nejen počasí, ale také náš každodenní režim. Dny se zkracují, slunečního světla ubývá a stále více času trávíme v uzavřených prostorách. Právě v tomto období se také častěji setkáváme s nachlazením, respiračními infekcemi, únavou a my se stále častěji ptáme, jak podpořit obranyschopnost organismu. Má smysl vitamin D? Pomůže vyšší dávka vitaminu C? Jakou roli hraje střevní mikrobiom a proč se vědci zajímají o látky, jako jsou laktoferin nebo allicin?

V ANJOLIE věříme, že péče o zdraví začíná porozuměním vlastnímu tělu. Proto se podíváme na to, které každodenní návyky mají největší význam, co skutečně víme o vybraných živinách a kde jsou hranice současného vědeckého poznání.

Proč jsme na podzim a v zimě častěji nemocní?

Možná jste si také všimli, že s prvními chladnými dny začíná přibývat lidí s rýmou, kašlem nebo bolestí v krku. Samotná zima však nachlazení nezpůsobuje. Za respiračními infekcemi stojí především viry, kterým se v určitých podmínkách snadněji daří šířit. V chladnějších měsících trávíme více času uvnitř, častěji se setkáváme v uzavřených prostorách a suchý vzduch může negativně ovlivňovat přirozenou ochrannou funkci sliznic. Současně se také mění náš denní rytmus. Méně slunečního světla může ovlivňovat spánek a v našich podmínkách se během zimy také omezuje přirozená tvorba vitaminu D v pokožce. To všechno jsou důvody, proč bychom měli v tomto období věnovat svému zdraví větší pozornost.

Jak funguje imunitní systém?

Imunitní systém je propracovaná síť buněk, orgánů a biologických mechanismů, které společně chrání naše tělo před potenciálně nebezpečnými mikroorganismy. Jeho obrana funguje na několika úrovních.

Vrozená imunita představuje první ochrannou linii. Patří sem například kůže, sliznice a imunitní buňky, které dokážou rychle reagovat na možné nebezpečí.

Získaná imunita je naopak cílenější. Dokáže rozpoznávat konkrétní patogeny a vytvářet imunitní paměť, díky které může organismus při dalším setkání reagovat účinněji.

Aby oba tyto systémy správně fungovaly, potřebují vhodné podmínky. K těm patří mimo jiné dostatek energie, vitaminů, minerálních látek a dalších živin. Právě výživa je proto jednou z oblastí, kterou můžeme ovlivňovat na denní bázi.

Vitamin D a imunita: proč je důležitý zejména v zimě?

Vitamin D patří mezi živiny, kterým bychom měli během podzimu a zimy věnovat zvýšenou pozornost. Naše tělo si ho přirozeně vytváří v pokožce působením UVB záření. V České republice je však během chladnější části roku intenzita tohoto záření často příliš nízká pro jeho dostatečnou tvorbu.

Vitamin D přispívá k:

• normální funkci imunitního systému,

• udržení normálního stavu kostí a zubů,

• normální činnosti svalů,

• udržení normální hladiny vápníku v krvi.

Přemýšleli jste vůbec někdy nad tím, odkud vitamin D3 ve vašem doplňku stravy vlastně pochází? Většina běžně používaného vitaminu D3 se získává z lanolinu, tedy látky pocházející z ovčí vlny. Existuje však i jiná cesta: přírodní vitamin D3 získávaný z lišejníků.

A právě touto cestou jsme se rozhodli vydat v ANJOLIE. Lišejníky jsou fascinující organismy vznikající soužitím houby a fotosyntetického partnera. Z jejich biomasy lze získat skutečný vitamin D3 neboli cholekalciferol, což je stejná forma vitaminu D, jakou si naše tělo vytváří působením slunečního záření. Navíc je z neživočišného zdroje.

Vitamin C: důležitá živina pro imunitu i ochranu buněk

Vitamin C patří mezi nejznámější vitaminy spojované s obranyschopností organismu. Přispívá k normální funkci imunitního systému, pomáhá chránit buňky před oxidativním stresem a zároveň se podílí na normální tvorbě kolagenu, podporuje vstřebávání železa a přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání. Protože si lidské tělo vitamin C nedokáže samo vytvořit, musíme ho pravidelně přijímat prostřednictvím stravy.

Mezi významné přírodní zdroje vitaminu C patří například: acerola, tropické ovoce, šípky, rakytník, paprika a brokolice. Rostlinné zdroje vitaminu C jsou zajímavé také obsahem dalších látek, například polyfenolů a flavonoidů. 

Možná vás překvapí, že ne každý doplněk stravy s vitaminem C získává tuto látku přímo z ovoce nebo rostlin. V doplňcích stravy se běžně využívá také synteticky vyráběná kyselina askorbová.  V ANJOLIE jsme se však rozhodli vydat cestou přírodních rostlinných zdrojů. Právě na rostlinných extraktech je založen také náš vitamin C.

Jak spolu souvisí imunita a střevní mikrobiom?

Ovoce a zelenina nám ale neposkytují pouze vitaminy. Jsou také zdrojem vlákniny a dalších rostlinných látek, které mají v našem jídelníčku své důležité místo. A právě tím se dostáváme k další zajímavé oblasti, která s fungováním imunitního systému úzce souvisí, a to ke střevnímu mikrobiomu.

Naše střeva nejsou zodpovědná pouze za trávení potravy. Jsou také domovem obrovského množství mikroorganismů, které společně tvoří střevní mikrobiom. Tyto mikroorganismy se podílejí na zpracování některých složek potravy, tvorbě vybraných metabolitů a komunikaci s imunitními buňkami. Právě propojení střevního prostředí a imunitního systému je dnes předmětem intenzivního vědeckého výzkumu. Významnou roli zde hraje vláknina, kterou některé střevní bakterie dokážou fermentovat za vzniku mastných kyselin s krátkým řetězcem. Ty jsou přirozenou součástí procesů probíhajících ve střevním prostředí.

Jak přirozeně pečovat o střevní mikrobiom?

Základem je především pestrý a vyvážený jídelníček. Kromě ovoce a zeleniny bychom neměli zapomínat ani na celozrnné obiloviny, luštěniny a další přirozené zdroje vlákniny. Zajímavou součástí stravy jsou také fermentované potraviny, například kefír, jogurt nebo kysané zelí, které mohou obsahovat živé bakteriální kultury. Bohužel, ne všechny tyto mikroorganismy musí přežít cestu naším trávicím traktem. Žaludek totiž představuje velmi kyselé prostředí, které může část živých bakterií poškodit nebo zničit. Jejich přežití závisí na konkrétním bakteriálním kmeni, množství mikroorganismů i potravině, ve které se nacházejí. Právě proto se při vývoji doplňků stravy s bakteriálními kulturami věnuje pozornost nejen jejich složení, ale také způsobu, jakým jsou do organismu dodávány.

Při vývoji našich probiotik jsme se zaměřili právě na tyto detaily. Zvolili jsme enterosolventní kapsle, které jsou navržené tak, aby odolávaly kyselému prostředí žaludku a uvolňovaly svůj obsah až ve střevním prostředí. A nezůstali jsme pouze u bakteriálních kultur. Naše receptura kombinuje také nikotinamidové sloučeniny, extrakt z houby chaga a čekankovou vlákninu. Výsledkem je produkt, jehož výjimečnost spočívá v pečlivě zvolené kombinaci složek a technologii kapslí. Vyzkoušejte Mikrobiom Balance od Anjolie.

Omega-3 mastné kyseliny jsou důležitou součástí zdravého jídelníčku

Když mluvíme o pestré stravě, zdravém střevním prostředí a správném fungování imunitního systému, neměli bychom zapomínat ani na další důležitou součást výživy, a to jsou kvalitní tuky. Možná vás překvapí, že právě tuky jsou důležitou součástí buněk našeho imunitního systému. Tukové složky tvoří součást buněčných membrán a podílejí se na řadě přirozených biologických procesů. Právě v této souvislosti jsou zajímavé omega-3 mastné kyseliny, především EPA a DHA. Ty jsou součástí buněčných membrán a vědci dlouhodobě zkoumají jejich úlohu v buněčné signalizaci a procesech souvisejících s imunitní odpovědí.

EPA a DHA přispívají k normální činnosti srdce. DHA navíc přispívá k udržení normální činnosti mozku a normálního stavu zraku.

Přirozeným zdrojem EPA a DHA jsou především tučné mořské ryby, například losos, sardinky nebo makrela. Rostlinné zdroje, jako jsou lněná semínka, chia semínka a vlašské ořechy, obsahují zejména kyselinu ALA, jejíž přeměna na EPA a DHA je v lidském organismu omezená. Pokud ryby nekonzumujeme pravidelně, jednou z možností doplnění těchto mastných kyselin je rybí olej. 

Proč nejsou všechny rybí oleje stejné?

Možná jste si všimli, že na obalech doplňků stravy bývá velkým písmem uvedeno například „1 000 mg rybího oleje“. To ale ještě neznamená, že kapsle obsahuje 1 000 mg omega-3 mastných kyselin. Rozhodující je totiž skutečné množství EPA a DHA.

Při vývoji našich Omega-3 TG Premium jsme proto věnovali pozornost nejen celkovému množství oleje, ale především jeho koncentraci a složení. Zvolili jsme rybí olej s 50 % obsahem EPA a 25 % obsahem DHA, tedy v poměru 2 : 1.

Jedna kapsle tak obsahuje:

• 500 mg EPA

• 250 mg DHA

• 750 mg EPA + DHA celkem

To znamená, že EPA a DHA tvoří celých 75 % obsahu rybího oleje v kapsli. Právě vysoká koncentrace a přesně definované zastoupení obou mastných kyselin jsou jedním z hlavních důvodů, proč jsme zvolili tuto recepturu.

Výjimečnost našich omega-3 ale nezačíná až u jejich složení. Začíná mnohem dříve, už v oceánu. Pro výrobu Omega-3 TG Premium jsme vybrali olej pocházející z volně lovených ryb z peruánských vod. Podél pobřeží Peru proudí Humboldtův proud, který přináší chladnou vodu bohatou na živiny. Díky tomu patří tato oblast mezi biologicky nejproduktivnější mořské ekosystémy světa. Při výběru suroviny jsme kladli důraz také na její dohledatelný původ a odpovědný přístup k rybolovu. Původ použitého oleje je spojen s certifikací Friend of the Sea, která se zaměřuje na standardy udržitelného rybolovu.

Dalším důležitým detailem je samotná forma omega-3 mastných kyselin. Na trhu se můžeme setkat s různými formami rybího oleje, například s triglyceridy nebo ethylestery. V ANJOLIE jsme zvolili triglyceridovou (TG) formu, tedy formu charakteristickou také pro tuky přirozeně se vyskytující v rybách. Při výběru jsme tak neřešili pouze množství EPA a DHA, ale také jejich chemickou formu.

Právě kombinace volně lovených ryb z Peru, triglyceridové formy a vysoké koncentrace EPA a DHA v poměru 2 : 1 dělá z Omega-3 TG Premium jeden z produktů, na jejichž složení jsme v ANJOLIE obzvlášť hrdí.

Mezi zajímavé látky zkoumané v oblasti zdraví patří laktoferin

Když se řekne imunita, většina z nás si představí vitamin C, vitamin D nebo zinek. V lidském těle ale existují i méně známé látky, které jsou součástí jeho přirozených obranných mechanismů. Jednou z nich je laktoferin, což je bioaktivní bílkovina, která se přirozeně nachází v mateřském mléce, především v kolostru, tedy prvním mléce po porodu. Najdeme ji ale také ve slinách, slzách a některých bílých krvinkách.

Jak laktoferin souvisí s obranyschopností organismu?

Jednou z nejzajímavějších vlastností laktoferinu je schopnost vázat železo. To potřebuje ke svému fungování nejen lidské tělo, ale také mnoho druhů bakterií. Náš organismus má přirozené mechanismy, kterými reguluje dostupnost železa v různých tkáních a tělesných tekutinách a laktoferin je jednou z bílkovin, které se na těchto procesech podílejí.

Laktoferin se nachází také v neutrofilech, tedy bílých krvinkách, které patří mezi první buňky reagující na přítomnost nežádoucích mikroorganismů. Vědci proto zkoumají jeho interakce s imunitními buňkami a úlohu v procesech souvisejících s imunitní odpovědí. Pozornost výzkumníků přitahuje rovněž jeho vztah ke střevnímu mikrobiomu. Dostupnost železa totiž ovlivňuje růst některých mikroorganismů, a právě proto se zkoumají i interakce laktoferinu se střevními bakteriemi.

S laktoferinem se dnes můžeme setkat také v doplňcích stravy. Při vývoji našeho Laktoferinu 95 % jsme se zaměřili především na jeho koncentraci, složení a formu kapslí.

Jedna kapsle obsahuje 200 mg suroviny s 95 % koncentrací laktoferinu. Důležitý pro nás byl také způsob podání. Proto jsme zvolili enterosolventní kapsle, které jsou navržené tak, aby odolávaly kyselému prostředí žaludku a uvolňovaly svůj obsah až v další části trávicího traktu.

Laktoferin je totiž bílkovina, která může při trávení podléhat působení žaludečních enzymů. Enterosolventní provedení tak umožňuje ovlivnit, kde se obsah kapsle uvolní.

Právě vysoká koncentrace, jednoduché složení a enterosolventní forma patří mezi hlavní vlastnosti, na kterých jsme si při vývoji tohoto produktu dali záležet.

Péče o imunitu ovšem nekončí ani s prvními příznaky nachlazení

Když se objeví první příznaky nachlazení, je důležité dopřát tělu prostor k odpočinku a regeneraci. Vedle dostatečného spánku, pitného režimu a vyvážené stravy se v tomto období často vracíme také k tradičním přírodním surovinám, které znaly už naše babičky.

Jednou z nich je česnek, který si v lidové péči o zdraví získal mimořádnou pozornost. A právě s ním souvisí látka, která je dnes předmětem řady vědeckých výzkumů: allicin.

Možná vás překvapí, že allicin se v neporušeném stroužku česneku prakticky nevyskytuje. Vzniká totiž až ve chvíli, kdy česnek nakrájíme, rozdrtíme nebo rozžvýkáme. Tehdy se setkají dvě látky: alliin a enzym alliináza a jejich vzájemnou reakcí vzniká právě allicin, jedna z nejznámějších sirných sloučenin česneku.

A proč je allicin tak zajímavý?

Allicin patří mezi nejvíce zkoumané přírodní sirné sloučeniny, a to především díky svým zajímavým biologickým vlastnostem. Pozornost vědců přitahuje zejména v souvislosti s imunitními procesy, oxidačním stresem a zdravím kardiovaskulárního systému.

Co ukazují vědecké studie o allicinu?

Jednou z nejzajímavějších oblastí výzkumu allicinu jsou jeho antimikrobiální vlastnosti. Laboratorní studie ukazují, že za určitých podmínek dokáže působit na některé bakterie a houby. Zkoumají se také jeho interakce s viry.

Česnek je skvělou součástí pestré stravy. Pokud nás ale zajímá konkrétně allicin, jeho množství v jednotlivých stroužcích není vždy stejné. Allicin je totiž chemicky nestabilní látka, která vzniká až při narušení česneku a následně se postupně přeměňuje na další sirné sloučeniny. Jeho skutečný obsah tak závisí na čerstvosti česneku, způsobu zpracování i skladování. Zatímco u běžného česneku je množství allicinu obtížné stanovit, koncentrovaný extrakt umožňuje pracovat s deklarovaným obsahem této látky.

Právě proto jsme pro náš Allicin 24 % od ANJOLIE zvolili česnekový extrakt s 24 % obsahem allicinu. Důležitá pro nás byla také forma podání. Produkt obsahuje enterosolventní kapsle, které jsou navržené tak, aby odolávaly kyselému prostředí žaludku a uvolňovaly svůj obsah až ve střevním prostředí. Výhodou je tak přesně definované složení, praktické dávkování a koncentrovaná forma bez nutnosti konzumovat velké množství syrového česneku.

Jak tedy podpořit imunitu během podzimu a zimy?

Péče o imunitu je výsledkem každodenních návyků, které společně vytvářejí podmínky pro správné fungování našeho organismu.

Pestrá a vyvážená strava, dostatek kvalitního spánku, pravidelný pohyb, zdravé střevní prostředí a čas na regeneraci tvoří základ, na kterém můžeme stavět. Důležité je také věnovat pozornost dostatečnému příjmu vitaminů a minerálních látek, zejména těch, které přispívají k normální funkci imunitního systému.

Vhodně zvolené doplňky stravy mohou pomoci doplnit konkrétní živiny, které v našem jídelníčku chybí. 

Nečekejte až na první nachlazení. Dopřejte svému tělu pozornost průběžně, naslouchejte jeho potřebám a vytvořte si návyky, které vám pomohou cítit se dobře nejen během podzimu a zimy, ale po celý rok.

Protože to nejlepší, co pro své zdraví můžeme udělat, často začíná u těch nejjednodušších každodenních rozhodnutí.

____________________________________________

Použité odborné zdroje:

1. Moriyama M, Hugentobler WJ, Iwasaki A. Seasonality of Respiratory Viral Infections. Annual Review of Virology. 2020;7:83–101. doi:10.1146/annurev-virology-012420-022445. Odkaz na studii.

2. Viral Infection Transmission and Indoor Air Quality: A Systematic Review. 2024. Odkaz na studii.

3. Climatic Factors Drive Global Viral Respiratory Infections. 2026. Odkaz na studii.

4. Martineau AR, Jolliffe DA, Hooper RL, et al. Vitamin D Supplementation to Prevent Acute Respiratory Tract Infections: Systematic Review and Meta-analysis of Individual Participant Data. BMJ. 2017;356. doi:10.1136/bmj.i6583. Odkaz na studii.

5. Vitamin D Supplementation to Prevent Acute Respiratory Infections: A Systematic Review and Meta-analysis of Randomised Controlled Trials. 2025. Odkaz na studii.

6. Carr AC, Maggini S. Vitamin C and Immune Function. Nutrients. 2017;9(11):1211. doi:10.3390/nu9111211. Odkaz na studii.

7. Short-chain Fatty Acids: Linking Diet, the Microbiome and Immunity. Nature Reviews Immunology. 2024. Odkaz na studii.

8. Gut Microbiota-derived Short-chain Fatty Acids and Their Role in Human Health and Disease. Nature Reviews Microbiology. 2025. Odkaz na studii.

9. The Emerging Role of Microbiota-derived Short-chain Fatty Acids in Immunometabolism. 2022. Odkaz na studii.

10. Short Chain Fatty Acids: Key Regulators of the Local and Systemic Immune Response. 2023. Odkaz na studii.

11. Control of Lymphocyte Functions by Gut Microbiota-derived Short-chain Fatty Acids. 2021. Odkaz na studii.

12. The Interplay Between Gut Microbiota, Short-chain Fatty Acids, and Implications for Host Health and Disease. 2024. Odkaz na studii.

13. Calder PC. Omega-3 Polyunsaturated Fatty Acids and Inflammatory Processes: Nutrition or Pharmacology? British Journal of Clinical Pharmacology. 2013;75(3):645–662. doi:10.1111/j.1365-2125.2012.04374.x. Odkaz na studii.

14. Calder PC. N-3 Polyunsaturated Fatty Acids and Immune Cell Function. Advances in Enzyme Regulation. 1997;37:197–237. Odkaz na studii.

15. Time to Kill and Time to Heal: The Multifaceted Role of Lactoferrin and Lactoferricin in Host Defense. 2023. Odkaz na studii.

16. Legrand D, Elass E, Carpentier M, Mazurier J. Lactoferrin: A Modulator of Immune and Inflammatory Responses. Cellular and Molecular Life Sciences. 2005;62:2549–2559. doi:10.1007/s00018-005-5370-2. Odkaz na studii.

17. Lactoferrin: Role in Iron Homeostasis and Host Defense Against Microbial Infection. 2004. Odkaz na studii.

18. Structure and Biological Actions of Lactoferrin. Odkaz na studii.

19. Lactoferrin and Host Defense. 2002. Odkaz na studii.

20. Bioavailability, Health Benefits, and Delivery Systems of Allicin: A Review. 2023. Odkaz na studii.

21. Review: Antimicrobial Properties of Allicin Used Alone or in Combination with Other Medications. 2020. Odkaz na studii.

22. Effect of Physicochemical Parameters on the Stability and Activity of Garlic Alliinase. 2021. Odkaz na studii.

23. Biological and Chemical Stability of Garlic-derived Allicin. 2008. Odkaz na studii.

24. Composition, Stability, and Bioavailability of Garlic Products Used in a Clinical Trial. 2005. Odkaz na studii.

25. Allicin Bioavailability and Bioequivalence from Garlic Supplements and Garlic Foods. 2018. Odkaz na studii.

26. Low Allicin Release from Garlic Supplements. 2001. Odkaz na studii.

27. A Critical Evaluation of the Factors Affecting the Survival and Persistence of Beneficial Bacteria in Healthy Adults. 2021. Odkaz na studii.

28. Key Stress Response Mechanisms of Probiotics During Their Journey Through the Digestive System. 2022. Odkaz na studii.

29. The Survival of Psychobiotics in Fermented Food and the Gastrointestinal Tract. 2023. Odkaz na studii.

30. Strain-Specificity and Disease-Specificity of Probiotic Efficacy: A Systematic Review and Meta-analysis. 2018. Odkaz na studii.

31. Cohen S, Doyle WJ, Alper CM, Janicki-Deverts D, Turner RB. Sleep Habits and Susceptibility to the Common Cold. Archives of Internal Medicine. 2009;169(1):62–67. doi:10.1001/archinternmed.2008.505. Odkaz na studii.

32. Hirshkowitz M, Whiton K, Albert SM, et al. National Sleep Foundation's Sleep Time Duration Recommendations: Methodology and Results Summary. Sleep Health. 2015;1(1):40–43. doi:10.1016/j.sleh.2014.12.010. Odkaz na studii.

33. Cohen S, Tyrrell DAJ, Smith AP. Psychological Stress and Susceptibility to the Common Cold. New England Journal of Medicine. 1991;325(9):606–612. doi:10.1056/NEJM199108293250903. Odkaz na studii.

34. Cohen S, Frank E, Doyle WJ, Skoner DP, Rabin BS, Gwaltney JM Jr. Types of Stressors That Increase Susceptibility to the Common Cold in Healthy Adults. Health Psychology. 1998;17(3):214–223. Odkaz na studii.

35. Nieman DC, Wentz LM. The Compelling Link Between Physical Activity and the Body's Defense System. Journal of Sport and Health Science. 2019;8(3):201–217. doi:10.1016/j.jshs.2018.09.009. Odkaz na studii.

36. Immunometabolism: A Multi-Omics Approach to Interpreting the Influence of Exercise and Diet on the Immune System. 2019. Odkaz na studii.

37. Hemilä H, Chalker E. Vitamin C for Preventing and Treating the Common Cold. Cochrane Database of Systematic Reviews. 2013;(1). doi:10.1002/14651858.CD000980.pub4. Odkaz na studii.

38. Does Vitamin C Prevent the Common Cold? 2018. Odkaz na studii.

39. Mechanisms Linking Sleep, Innate Immunity, and Neuroinflammation. 2026. Odkaz na studii.

40. European Commission. Commission Regulation (EU) No 432/2012 Establishing a List of Permitted Health Claims Made on Foods, Other Than Those Referring to the Reduction of Disease Risk and to Children's Development and Health. Official Journal of the European Union. 2012. Odkaz na nařízení.